Úvod Historie MP3 Fotky Texty  

VZOR 60 začal fungovat koncem listopadu 1988, a pokračoval až do března 1989, kdy odešel bubeník (do armády) čímž zasadil kapele těžkou ránu, další přišla v červenci při emigraci zpěváka s baskytaristou a poslední křeč byla v září při vzpomínkových koncertech, kdy zbyl z původního obsazení jenom kytarista. Takže je vidět, že to nebyla moc dlouhá doba, ale jinak to byla docela akční kapela, protože udělat za čtyři měsíce kompletní repertoár, natočit demo, sehnat zřizovatele, oblbnout komisi při OKVS, odehrát hromadu koncertů a natočit nějaká videa, to byl docela slušnej výkon. Kromě toho se vytiskla hromada plakátů, letáků a jiných ptákovin, kazety Vzoru 60 se dostaly do různých zahraničních časopisů, fanzinů a nezávislých společností v Polsku, Francii, Švédsku a kdoví co všechno dalšího. Asi hlavně díky tomu nadšení se to všechno zvládlo.

Začalo to všechno tak nějak klasicky: Martin, Barmy a Kennedys se znali z hospody, kde se tak nějak postupně seznámili a trávili pak večery tlacháním o tom, jak blbý jsou ostatní kapely a jak by to eventuálně dělali oni, kdyby...
No a čas plynul, nic se nedělo a všem tak nějak začínalo docházet, že tudy jaksi cesta nevede. Tušili, že buď to udělají hned, nebo to můžou rovnou zabalit. Zbejval sotva rok do vojny, Kennedysovi půl. Barmy říká: Tak jsem začal jednoho dne tahat věci ze sklepa na privátě, kde sem bydlel a naopak různý starý koberce a madračky tahat dovnitř. Pak jsem vysekal díry do zdi, aby se tam mohla natáhnout eletrika, což jsem sice udělal jak bez vědomí majitele, tak asi i proti předpisům, každopádně to ale potom fungovalo. Pak jsem řekl klukům, že problém zkušebny je vyřešenej a jestli mají zájem, jde se hrát. No a nemusel jsem to říkat dvakrát. Aparát byl velice legrační, vlastně jenom moje kombo, přes který všichni hráli, plus Kennedysovy pochybný bicí, vlastně tři bubny, hajtka a činel nasazenej na kusu trubky zapíchnutý do zdi. Mikrofon byl přilepenej na laťku z plotu, která byla zastrčená do stojánku na vánoční stromeček a na všech šňůrách visely potenciometry aby se dalo nastavit, jak hlasitě kdo bude hrát.

Martin sehnal na basu kámoše ze školy, kterýmu to nejlíp hrálo po vydařený noci a tak byl Vzor 60 komplet. Nejdřív se nacvičilo asi pět věcí převzatejch a pak už se jely vlastní. A třeba i několik nových věcí za jednu zkoušku. V lednu byl první koncert v Brně se Zeměžlučí, s kterejma pak ještě dost často hrávali. Lidem se to líbilo a tak všichni makali o to víc. Vlastně byla kapela, a pak teprv to ostatní. Ale na koncertě si to vynahradili. Pogo na songy Vzoru bylo stále zběsilejší a tak bylo hned jasný, která věc se povedla. Nakonec bylo vidět, že spousta lidí přišla třeba zrovna na Vzor 60, a ne na ostatní kapely, se kterýma se ten večer hrálo. Dokonce to často byly i holky, co zejména Modulovi nebylo vůbec proti srsti. Na koncertě tak zážitky nekončily. Modul: Pamatuju, jak jsem stáhnul jednu punkerku ze Znojma, schoval Martina v koupelně laciného hotelu na Čáře (myslím, že se to jmenovalo Forman), a když jsem ji odšpuntoval, tak jsme se po tmě vyměnili a až se Mářa udělal, tak jsme rožnuli........to bylo překvapení! Tím spíš, když jsme jí prozradili, kolik nám je (pro ni děsně staří) a ona na to: "vy ste blbííííí!!!"
Koncem března vzniklo jediný demo Vzoru 60 - Zběsilý sen, Násilí plodí násilí. Jak už to podle názvu vypadá, měly to být původně dvě dema, ale protože se natáčelo ve stejný den a obě části se moc neliší, vydalo se to nakonec dohromady. Nahrávka se zvládla celá za jeden den, a protože to bylo včetně shánění, půjčování a převážení aparátu, zapojování, zvučení, nahrávání a přimíchání efektů, byl to celkem záhul a jelo se dlouho do noci. Nakonec se to ale povedlo a čerstvá nahrávka se samozřejmě musela oslavit.

Kromě toho začly i nějaký problémy, jako už to obvykle bývá, ale bylo celkem štěstí, že kapelu nestačily moc rychle ovlivnit. První začala hořet zkušebna, kde problémy se sousedama nakonec vedly k dohodě, kterou hodinu a kterej den se smí hrát. Pak chtěla
zvětšit plakátOKVS předložit texty, ale to se taky podařilo ututlat. Taky bylo pár problémů s VB, hlavně po koncertech, ale to dopadlo většinou nakonec dobře, až na nějakou tu pokutu. Nejhorší bylo když musel odejít bubeník. Zastoupil ho sice hned nový bubeník Bleky, ale většinu času se strávilo cvičením starých věcí, takže od března už žádná nová věc nevznikla. Jezdily se potom hlavně koncerty, ale zkoušek bylo málo. Na koncertech to ale stálo za to, a to nejen na tradičně vydařených akcích v Brně, ale taky na dalších koncertech po republice. Určitě stojí za to připomenout třeba koncert ve Svitavách, kde měl Vzor 60 větší ohlas než další kapela toho večera - Tři sestry, nebo akci v Okarci u Náměště, kde došlo k fůzi se švédskou kapelou Surf Or Die a její frontman Goran Lind vypálil za podpory Vzoru 60 několik pořádných hardcorových pecek. V červnu zkušebna bohužel definitivně padla a začíná se to hroutit. Začátkem července dostal Martin s Modulem devizový příslib a odjíždějí do Francie, okdud se už nevrátí. Protože lidi ještě chtěli slyšet VZOR 60, dal Barmy dohromady ještě jednu sestavu s Edou a Kosem z SRK, a odehráli ještě několik koncertů, ale v říjnu musel Barmy taky na vojnu, a to byl už definitivní konec.

Co se dělo dál? Zatímco Barmy a Kennedys kroutili vojenskou službu, Martin s Modulem se protloukali ve Francii po ulicích a snažili se uchytit. Po návratu z vojny dává Barmy dohromady skupinu Last Semtex for Saddam a Kennedys nastupuje jako bubeník u Zeměžluče. Last Semtex ale nepokračuje moc dlouho a v roce 1992 se rozpadá, aniž by dosáhl nějakého většího úspěchu. Kennedys v Zeměžluči hraje až do roku 1995, ale pak taky z kapely odchází. Martin s Modulem se pokouší založit ve Francii skupinu Burg Gang, ale i ta se brzy rozpadne. V roce 1993 se Barmy stává členem skupiny Wild Screen, kde se tvrdou kytaru pokouší spojit s elektronikou. To má sice úspěch, ale už je to dost jiná muzika než punk. Martin pak ve Francii zakládá skupinu F.O.F., ale to už také není punk, ale spíš poprock s keltskými kořeny. Kromě toho vydává knížku, kde popisuje částečně i svoje zážitky z doby Vzoru 60 a emigrace do Francie. Knížka se jmenuje Nářez a vyšla u nakladatelství Host. Z bývalých členů Vzoru 60 je teď nejaktivnější Kennedys, který bubnuje v kapele Biblbroxx. Ta už nějaký rok existuje, ale v poslední době se rozjela i na koncertech a fesťácích. Navíc má zbrusu nové cd, na kterém vyšly taky 2 staré pecky od Vzoru 60, a to Kus davu a Punk a pivo. Určitě se mrkněte na jejich webové stránky, kde najdete další info.